Nejsem single, hubnu

Dost dlouho mi vrtalo hlavou, proč ti chlapi zůstávají bez ženské. Má to dnes i název - single.

  Fakt mi to občas přišlo na mysl. Proč se ti chlapi nežení. Měli by vypráno, navařeno, uklizeno. Dostávali by pravidelné kapesné, měli nastavený pravidelný režim, kdy do práce, kdy z práce. Co s volným časem, aby se jen tak neflákali. Prostě věci, se kterými si normální chlap neví pořádně rady. Pokud tedy není ten dotyčný nějak ujetý, tak nechápu, proč se vyhýbá tomu blahu. Vždyť ta křehká nádoba to s ním myslí jenom dobře. Bez lepší polovičky vlčí.
  Až nedávno se mi rozbřesklo. Už to mám. Jsem ženatý třiatřicet let a až teď mi to došlo. Protože single nemusí hubnout.
  Kdežto ženatý chlap je oblažován plynulou šňůrou redukčních diet, které drží manželka. Jednou je to bodová (bohužel nikoliv ta, kde se zbodne co vidíte), příště uhlovodanová, potom zase dieta podle Lenky Kořínkové. Nefunguje. Můžu s čistým svědomím říct, že ty prsa vám podle ní nenarostou. Teda u mě naštěstí.
  Ale jaké nové rozhledy díky tomu ženáč získá. Ví jak chutná bulgur, pak taky takové to vařené proso, co jsem zapomněl jak se jmenuje. Už vím, kuskus. Taky chlap pozná kouzlo brokolicové stravy. Jak chutná cuketový koláč. To single s tím svým monotónním knedlem, vepřem, zelem rozhodně nepřebije.
  Čerstvě ženatý bláhovec možná někdy zkusil nadhodit možnost nedělního štrůdlu, pečeného kolena, smažených řízků. Nebo, nedejbože, ovocných knedlíků s cukrem a tvarohem. Politých pravým máslem.
  Jak hrubé a necitlivé. Vždyť přece slíbil - na všechno dva. A takhle by chtěl zničit veškerou snahu. Podkopávat morálku. Přece to dělá jeho vyvolená pro něho. A pro zdraví obou. Co má vlastně proti vařené červené řepě?
  Jsem ženatý víc jak třicet let.
  Nechal jsem dávno hříšných myšlenek.
  Jsem štíhlý a zdravý.
  Mým heslem je - Ať v září či v dubnu, jsem ženatý, hubnu.

 Ne, neměnil bych. Zlato, pokud to čteš, co bude k večeři?